7. týden

5.1.2017 Poslední společný týden před náma!
Dnešní den byl pro prcky poměrně náročný. Přijel k nám pan veterinář a každému hned na úvod "nadělil včeličku". Musím mimča pochválit, tak na něj zvědavě koukala, že si ani injekce nevšimla. Všichni 3 se chovali ukázkově. Zato při čipování se projevili. A každý po svém. Falco jako správný chlap, se nevzdal bez boje. Bojoval statečně, leč marně. Načipován! Feebee - ta se prostě urazila. Nahodila výraz - to vám tedy nezapomenu! Ztuhla a další hodinu se mnou nekomunikovala. Myslím, že má v plánu ještě pár dnů na just držet hladovku. Flér - ta se na mě odevzdaně koukla tím svým nevinným pohledem, s výrazem: tak už mě konečně doraz, ať se netrápím!
Není to nic příjemného, ale myslím, že oproti tetování do slabiny je to opravdu jen malá nepříjemnost. Prckové dnes mají klidový režim, pan doktor to říkal a oni to slyšeli. A světe div se, doma je ticho, všichni zalezlí v pelíšku, odpočívá se. Co kdyby panička žalovala!!

6. týden

29.12. Tento týden byl krásný, užasný, sváteční.... stromeček, dárečky, atmosféra nádherná a k tomu náš trojlístek, který dělá velké pokroky. Ouška už stojí napevno (jen jedno občas spadne malé Lů, ale to vůbec nevadí!! ). Plínečka se musí měnit každou chvíli. Chtěla jsem napsat, jak jsou prckové šikovní a plínečku neochutnávají a pěkně se na ni vyprazdňují. Ale před malou chvilinkou bohužel pochopili, že se dá i rozkousat a požvýkat a naštěstí i vyplivnout. Pacholíčci malí, mazaní, počkali, až si objednám nový velký balík plíneček, odkliknu objednávku.... a teď můžeme kousat a ničit :-)!! Ale jinak to jsou zlatíčka. Užíváme si spolu každý den, smějeme se, jak zrychlují v pohybu, nestíhají zastavit, zabrzdí až v misce s vodou nebo o mamču, těší se na piškotky (jeden jim na žužlání vydrží asi 5 minut), pozorně si prohlíží (a potom ožužlají) návštěvy.... všechno chtějí vidět a poznat. Máme před sebou poslední 2 týdny, náš Martínek už poplakává, nemůže se smířit s jejich odchodem (mami, necháme si všechny!! tak aspoň Falca!! je to kluk a tak je to kámoš). Ale vyrovná se s tím. Jako já. Vím, že se budou mít všichni moc dobře. Čekají je noví páníčci, domovy, kde je budou milovat a dají jim první poslední. A tak to má být!

5. týden

Máme za sebou další týden. Událo se hodně věcí. Máme podruhé odčerveno, na váze už se ručička přibližuje ke 2kg.
Začali jsme už tentokrát opravdu přikrmovat. Předtím to byla jen taková "ochutnávka". Teď už se mimča na kaši těší a 2x denně si dopřejí pořádnou porci. V pelíšku je většinou klid, jen občas se snaží "ulovit" mamču a ukousnout jí ucho nebo nožku, nejlépe obojí najednou. Plínečka se velmi osvědčila, zatím jsou úspěchy trefit se na ni s vyprazdňováním až neskutečně úspěšné (to brzy přejde). Z plemenné knihy už dorazila čísla zápisu a na 5.1. máme domluveno očkování a čipování. No prostě pořád se něco děje. No a s vekou radostí jsem uvítala postavení oušek (střídavě nahoře, střídavě dole) a to, že holky vzaly na milost Falca a vpustily ho do "jejich" pelíšku. Falco je naštěstí pohodář a  tyhle maličkosti neřeší . Dohnal už váhově obě sestry a roste do krásy!

4. týden

15.12. Jak to strašně rychle utíká!! Polovina času, který budeme spolu je za náma.Ještě 4 týdny a našim mrňouskům budeme balit ranečky. Ale před náma jsou ještě Vánoce, čas volna a klidu, návštěv... ještě si toho spolu hodně užijeme :-). I když noví páníčci se na ně už opravdu moc těší!

Prckové už mají za sebou několik krmení. Lů a Falco už celkem pochopili, že tímto směrem se bude jejich strava ubírat. Feebee je rozhodnuta do konce svého života zůstat na mateřském mléce :-). Ale včera už slízla pár kapiček kaše a přestala se tvářit, že ji chci otrávit. Takže je naděje, že pozmění názor (takového paličáka jsme tu ještě neměli :-)   ) a příjme novou stravu jako poživatelnou. Falko bude chlapec dobře připravený pro život (co se mu předloží k jídlu, to spokojeně bez remcání zbaští). Lů, jako správná mrška, ta musí ujíst co nejvíce proto, aby na druhé nezbylo :-).

Jsou krásní, hodní, zatím opět vše bez problémů. Už se začínají projevovat svými hlásky. Začínají si hrát, rostou jim první zoubky, tak zkoušejí jejich ostrost na všem, co se hýbe. Mamča je trpělivá, vydrží u nich dlouho. Potom si vyskočí z bedýnky a zaslouženě odpočívá v obýváku na křesle. Nejraději zasedává páníčka, ten teď nemá srdce ji poslat jinde a ona toho pěkně využívá :-)!